čtvrtek 18. listopadu 2010

Pražská velká koalice a social network analysis

V posledním blogpostu jsem se tu vyznával k lásce k relativně nové vědní disciplíně jménem social network analysis. Teď se k ní opět vracím, protože mne přivedla k zajímavým obrázkům, které se týkají pražského magistrátu v minulosti, přitomnosti a zřejmě i budoucnosti. Nejdříve ale trocha teorie. Andrew Odewahn vytvořil před časem pozoruhodný projekt. Vizualizoval výsledky hlasování senátorů v americkém senátu během řady volebních období. Spojnici grafu pak stanovil tak, že senátor měl vazbu k jinému tehdy, pokud měli alespoň 65 procent stejných hlasování. Výsledek byl ohromující a můžete se na něj podívat třeba zde.

I napadlo mě udělat obdobnou analýzu i pro náš pražský magistrát. Na webu magistrátu sice nejsou výsledky hlasování k dispozici v strojově zpracovatelném formátu, ale díky šikovnosti programátorů se je podařilo stáhnout. Ondřej Nekola pak data z XML agregoval do GraphML, tedy formátu, se kterým je možné dál pracovat v NodeXL. Na rozdíl od Odewahna jsem nebyl na naše pražské konšele tak přísný a zvolil jsem hranici 75 procent shody v hlasováních. Proč tak vysoké číslo? Šlo mi o to, že v matici jsou započtena i hlasování o procedurálních otázkách. A teď ty výsledky?

Nejdřív surové grafy pro jednotlivé vlády


volební období 1998 - 2002


volební období 2002 - 2006


volební období 2006 - 2010

Co je na všech krásně vidět, je faktická roztříštěnost opozice na pražské radnici posledních 12 letech. Další informace ovšem vynikne, pokud v grafu ponecháme jen ty, co mají alespoň tři shody s ostatními. Vyloupnou se nám tak tvrdá hlasovací jádra.


volební období 1998 - 2002


volební období 2002 - 2006


volební období 2006 - 2010

Co z nich můžeme vyčíst? Především to, že v letech 1998 - 2006 tu vládla velká koalice. To není až tak zajímavé. Zajímavější ale již je, že ve všech třech obdobích byl na blízku vždy nějaký zastupitel komunistů, který rád pomohl s hlasováním. Dokonce i v období 2006 - 2010, kdy si zavdal jen jeden sociální demokrat. Podotýkám, že ačkoli komunisté nejsou oficiálně na magistrátu u moci, jejich role v kontrolním výboru je značná. Tolik k minulosti a přítomnosti.

Teď ale malá poznámka k budoucnosti. Nová koalice má velmi křehkou většinu, vzhledem k minulosti ale víme, že se umí domluvit a hlavně, že pokud bude zapotřebí, tak má zřejmě dobré zkušenosti s tichou podporou KSČM.

8 komentářů:

bzzzwa řekl(a)...

Mohli bychom pomocí analýzy vyčíst, kdo ovlivňuje rozhodování ostatních a kdo se jen veze, když hlasuje s ostatními?

Josef Šlerka řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Josef Šlerka řekl(a)...

Až tak jednoduche to neni. Slo by ale kuprikladu hledat kdo tvori spojky mezi komunitami, kdo ma vetsi schopnost sladit se s ostatnimi a tak.

Anonymní řekl(a)...

Dobrý Tipy a triky (převážně) pro Google.
Jinak pouze příklad, jak lze pracovat s daty s cílem dosáhnout výběrem výsledku, který jsem si předem stanovil. :-D

Flajzi řekl(a)...

2Anonym: Nedomnívám se, že lze nad daty vytvořit jakýkoliv výsledek, který si zamanu.
V tomto případě je to spíše nalezení důkazu pro svoji domněnku.
Pokud tuto práci s daty chcete rozporovat, měl byste ji tedy konkrétně rozporovat jinými daty. Dokud to neuděláte (nedokážete), nelze se domnívat, že tato práce je špatně.

Satai řekl(a)...

@Anonym: Jake vysledky mi z toho vypadnu jsem uz pred zacatkem tusil, ale to i tak mne misty vysledek prekvapil (KSCM, nekteri lide v obdobi 98-02...). Prevod z hlasovani do obrazku byl celkem primocary - kazdy hlasujici dostane do grafu vrchol, pro kazde dva hlasujici se spocte, kolikrat hlasovali spolu a kolikrat z toho stejne. Pokud je ten pomer vetsi nez X, tak se spoji hranou. Viz priklad z USA. Jediny parametr, kterym do toho mohl Josef Slerka vstoupit je volba X.
Pokud mas nejake napady, jak s temi daty dal pracovat, tak si je rad poslechnu. A klidne ti i k te analyze v rozumnem rozsahu naprogramuji to, co budes potrebovat.

Anonymní řekl(a)...

Škoda, že autor neuvedl, kolik bylo vstupních dat, to myslím může taky o (ne)zpochybnitelnosti dost říct. Protože když jsem někdy zkoumal anketu typu "Která politická strana je vám nejblíže na základě statistik hlasování", tak se při hlubším pohledu ukázalo, že často třeba hlasujou společně strany, kde by to člověk nečekal a přitom je to poměrně logické. Když bude například hlasování o zákazu kouření, někdo může hlasovat proti, protože s ním nesouhlasí, jiný protože mu návrh přijde mírný. A nebo prostě proto, že v návrhu vidí zásadní chybu, i když s principem souhlasí.
Takže bych uvedené závěry bral s velkou rezervou.

Josef Šlerka řekl(a)...

Zdravim, vyhledove zverejnim i zdrojova data. Bral jsem ovsem vsechna hlasovani, vcetne proceruralnich.